První sluneční paprsky prorážejí poslední střípky sněhu, které ještě zbyly na vláhou promočené půdě a vytahují svými jemnými paprsky připomínající dlouhé zlaté nitě, první hlavičky květin.

Celou zimu byly pěkně schované ve svých postýlkách a spaly jako malá miminka. Záře zlatého nebeského kotouče je ale pošimrala na jejich bradičkách a ony se omámené jarní vůní probudily do krásného dne. Jako by spaly sto let. Rozhlížejí se nevěřícně a nesměle, ale síla sluníčka je táhne ven. První sněženky a bledule vykukují nad zemí ze svých úkrytů. Sluníčka pampelišek se rozlévají po všech loukách, ale jen co se trochu rozkoukají, jsou z nich spousta nádherných paraplíček, vznášející se vzduchem, aby dolétly co nejdál.

Rodí se spousta nového života, těšícího se na první krůčky a dobrodružství. To je radosti a krásy. Ptačí zpěv zní po celém kraji, jako by náhle zapomněli na zimní útrapy.

Na sluncem rozkvetlé louce také ožili první obyvatelé. Ti nedočkavě hledají cestičku a na zemský povrch, aby zachytili první teplé sluneční paprsky. Všechno kolem bzučí, natěšené a nedočkavé a žádoucí po prvním sladkém nektaru.

Miluji jaro, jeho sílu a laskavost.

obrázek: Dan S., 8.r.

Jan Š., 7.B

Období zimních, temných a studených dnů vystřídaly krásné dny plné tepla a sluníčka. Příroda se probouzí z dlouhého zimního spánku.
Na stromech vyrašily první zelené lístečky. Svěží zelená tráva vystřídala bělavý sníh. Trsy sněženek, bledulí, krokusů a narcisů vykukují na záhonech. Vzduch je obarven vůní svěžích jarních květů. Květy obsypaly vrby jívy jako zlatý závoj. Včelky mají radost, že si mohou naplnit své košíčky žlutavým pylem a proletět se po dlouhé zimě.
Přezimující zvířata opustila svá teplá doupata. Chtěla se také podívat, jak se proměnila jarní krajina. Tažní ptáci našli nekonečně dlouhou cestu zpátky domů. Černý kos každé ráno radostně vítá rozednění. Má radost, že se dny prodlužují. Občas se k němu přidávají i ostatní zpěváčci.
Toto období vyvolává v lidech od pradávna pocit naděje, světla a nového života. Lidé mohou trávit více času na čerstvém, provoněném vzduchu. Nechají se pošimrat teplými slunečními paprsky a usmějí se. V této nelehké době je to velice důležité.

obrázek Martin Ř., 8.r.

Vojtěch K., 7.B

Když se ráno probudím a otevřu okno svého pokoje, dýchne na mě omamná vůně březnového rána. Nedá mi to a vyjdu z domu, abych přistihl jaro při činu. Přesto, že už je po prvním jarním dnu, mráz se ještě v noci snažil vykouzlit rampouchy. Jsou ale drobné, připomínají skleněnou zvonkohru.

trávě roste medvědí česnek, který ještě nezačal kvést a vedle zpozoruji rozpínající se mladou kopřivu. O kus dál vyběhly z mateřské půdy sněženky, závodící s ostatními jarními květinami o to, která z nich vyroste do své plné krásy dřív. Kolem rozverné řeky si ve větru potichu povídají stromy, pokoušející se nabrat podobu, kterou měly před zimou. Odhodily svůj zimní kabát a nasadily pupeny.

Po dlouhé době se přede mnou zazelenala tráva, která ztlumila můj pád. Kochal jsem se tou nádherou a vtom mi zákeřný kořen podbrknul nohy. Sice jsem se po procházce domů vrátil špinavý od vysmívající se hlíny , ale venku jsem si to užil.

obrázek Jirka K., 8.r.

připravila p. uč. Zuzana Holoubková, Čj, Vv

->na úvodní stránku

->na začátek stránky